Začátky osobních počítačů
Za předchůdce prvních osobních počítačů lze považovat Xerox Alto z roku 1973. Ten přinesl první grafické prostředí a myš. U Xeroxu se inspiroval nejen Steve Jobs, ale řada dalších firem. Pro osobní počítače byly tedy zlomová 70. léta.
Hned na začátku, 15. listopadu 1971 se na trhu objevil první obchodně úspěšný 4bitový mikroprocesor Intel 4004, který obsahoval 2 300 tranzistorů a zvládal 60 000 operací za sekundu. Měl nízký výpočetní výkon, ale pro malé kalkulačky byl dostačující. O dva roky později, v roce 1973 uvedl francouzský tým pod vedením vietnamského imigranta André Truong Trong Thi na trh první skutečný mikropočítač Micral N s procesorem Intel 8008. Používal se především pro průmyslové účely a moc se neprosadil. V roce 1974 se objevil další velice úspěšný procesor Intel 8080. Také v Československu se vyráběla kopie procesoru pod označením Tesla MHB8080A, která se stala základem pro řadu tuzemských počítačů.
První úspěšnou počítačovou stavebnici přinesla v roce 1974 firma MITS pod označením Altair 8800. Programovacím jazykem se stal Altair BASIC, který pro něj vytvořila firma Microsoft. Díky přijatelné ceně si získal tento počítač řady nadšenců. V roce 1977 přišli na trh úspěšné počítače Apple II, Commodore PET, Tandy TRS-80 a různé počítače s operačním systémem CP/M (Control Program for Microcomputers) od firmy Digital Research. V roce 1979 se na trhu objevil další úspěšná počítač Atari 400/800 a o rok později Sinclair ZX80.
V roce 1981 se na trhu objevil první model z řady IBM PC XT – IBM 5150. Ten položil základ současným IBM PC kompatibilním počítačům dneška. Při vývoji inženýři zvažovali, zdali integrovat vlastní vyvíjený procesor IBM 801 nebo použít konkurenční Intel 8088. Pro vlastní procesor hrál především jeho lepší výkon. Dalším otazníkem byl operační systém. IBM vyvíjelo vlastní operační systém TopView, ale vývoj zaostával. V hledáčku pak byl operační systém vyvíjený v „Thomas J. Watson Research Center“ v Yorktown Heights v New Yorku, nebo DOS od v té době malé firmy Microsoft. Celkově byly pro IBM PC nabízeny čtyři operační systémy. Díky určenému harmonogramu a eliminaci možného zpoždění bylo nakonec rozhodnuto pro řešení v podobě procesoru Intel 8088 a operačního systému IBM PC DOS od společnosti Microsoft. Ten byl dodáván v ceně počítače. Ostatní operační systémy byly sice lepší, ale byly za příplatkovou cenu. Microsoft paradoxně neměl v době, kdy nabízel svůj operační systém DOS firmě IBM, napsanou ani řádků kódu, což IBM nevědělo. Po podepsání smlouvy s IBM o dodání operačního systému firma Microsoft koupila operační systém 86-DOS od firmy Seattle Computer Products za cenu 75 000 USD. Byl založený na operačním systému pro CP/M a umožňoval běžnou práci se soubory a složkami, spouštění programů, formátovat disků, vytváření dávkových souborů a spoustu dalších funkcí. Microsoft DOS dopracoval a přejmenoval na MS DOS a licencoval instalace na počítačích od IBM a později i dalších výrobců.
Československé osobní počítače
Pořízení mikropočítače bylo obecně dosti dobrodružnou záležitostí, zejména pro toho, kdo neměl bony na nákup oficiálně dovážených počítačů z Tuzexu. Většina československých počítačů je postavena na 8bitových procesorech. Problém vývoje a výroby těchto počítačů v Československu byl především v tom, že se každého typu vyrobilo pouze několik stovek až tisíců kusů. Stejně tak neexistovaly vhodné periferie, špatné programové vybavení, dostupnost literatury a se servisem to taky nebylo moc slavné.
Československé počítače si můžeme v podstatě rozdělit do svou skupin – na 8bitové a 16bitové. Obě skupiny se dále dělily podle typu použitého procesoru. 8bitové počítače využívaly procesor MHB8080A anebo Zilog Z80. Na samém závěru 80. let se začaly objevovat první 16bitové počítače s procesor Intel 8086 a Intel 8088.
Co je to ten 8bitový procesor? Pokud jde o zpracování, zjednodušeně můžeme říci, že 8bitový procesor dokáže zpracovat 8bitové data v jednom kroku. Naproti tomu 16bitový procesor může zpracovávat 16bitová data v jednom kroku. Takže obecně by měl být 16bitový procesor rychlejší než ten 8bitový. Moderní procesory jsou 64bitové
Počítače založení na procesoru Intel 8080A
Mikroprocesor MHB 8080A (Intelem vyráběný od roku 1974), je klon procesoru Intel 8080A vyráběný v tuzemské Tesle. Jedná se o 8bitový procesor. Trošku úsměvné je, že se v tuzemské Tesle procesor vyráběl v době, kdy se ve světě přecházelo na 16bit a 32bitové mikroprocesory.
Tento mikroprocesor byl použit například v počítačích PMI-80, PMD 85, Didaktik Alfa (varianta PMD 85), MAŤO (další varianta PMD 85) a Consul 2717 („zbrojováček“), IQ-151 a dalších.
Jednou z ne zcela dobrých vlastností těchto procesorů bylo to, že vyžadoval trojí napájecí napětí: +5V, –5V a +12V, což samozřejmě komplikovalo konstrukci napájecích zdrojů. Ke své činnosti vyžadoval nejméně další dva podpůrné čipy – generátor hodinových impulsů (čip 8224) s požadovanou amplitudou 8V a řadič sběrnice (čip 8228). Řadič umožňoval zapojení procesoru 8080 ke sběrnici, na níž bylo možné zapojit další programovatelné obvody ze „stavebnice 8080“:
Počítače s procesorem Z80
Tvůrcem procesor Z80 je Federico Faggin, který opustil firmu Intel a založil si novou firmu Zilog. Prodával se od roku 1976. Stále se jednalo o 8bitový procesor, který se hojně využíval v řadě systému (např. Sinclair ZX Spectrum). Mezi přednosti mikroprocesoru Z80 patří zpětná programová kompatibilita s procesorem 8080, rozšířený repertoár instrukcí, druhá sada pracovních registrů, dva šestnáctibitové indexové registry. Taktéž bylo zjednodušeno napájení procesoru a podpora dynamických pamětí. Oproti 8080 potřebuje menší počet podpůrných čipů.
Od druhé poloviny osmdesátých let minulého století se i v ČSSR začaly navrhovat a následně i vyrábět počítače využívající mikroprocesor Zilog Z80 popř. na nelicencovaném východoněmeckém klonu U880D. Mezi československé 8bitové mikropočítače založené na mikroprocesorech Zilog Z80 (U880D) patří především domácí počítač Ondra a taktéž počítače Didaktik Gama, Didaktik M a Didaktik Kompakt, jejichž značná popularita mezi tehdejší tuzemskou počítačovou veřejností vyplývala mj. i z faktu, že se jednalo o počítače kompatibilní se slavným ZX Spectrem a taktéž z jejich příznivé ceny i kompaktního designu (zejména při porovnání s relativně velkými a těžkými počítači PMD 85 a IQ-151).
Počítače s procesorem Intel 8086/8088
Procesor Intel 8086 byl na trh uveden v roce 1978 a jednalo se první procesor řady x86. Jeho levnější a slabší variantou byl Intel 8086, který obsahoval osmibitovou vnější sběrnicí, a umožňoval spolupráci s levnějšími čipovými sadami. Rovněž se Intel 8086 stal základem prvního osobního počítače IBM PC XT. Architektura 8086 vychází z 8bitového mikroprocesoru 8080.
Mezi významné tuzemské výrobce můžeme zmínit například Metra Blasko, se svým SAPI-86 M3T 330 (i8086) v roce 1987, Tesla SMEP PP06 (i8088) v roce 1985 a stal se tak prvním československým klonem IBM PC XT klonem. Poslední 16bitové počítače vyšly až začátkem roku 1990. Jednalo se o Zbrojovku Brno se svým Consulem 331, ZPA Nový Bor ze svým PC 16, nebo JZD Slušovice se svým TNS HC 16 (i8088).
V roce 1986 vznikly další zajímavé počítače SMEP PP 04/05, s vlastní 16bitovou procesorovou architekturou M16-22 a M 16-1, z ZVT Banská Bystrica.
Poznámka na závěr: U některých čipů můžeme narazit na zkřížené meče – jednalo se o čipy určené pro armádu, tedy zvýšená odolnost.
Další info: