Výpočetní technika pro hromadné zpracování dat v národním podniku Kancelářské stroje

Výpočetní technika pro hromadné zpracování dat v národním podniku Kancelářské stroje

V prvním článku jsme si krátce popsali stručnou historii národního podniku Kancelářské stroje o.p. (KS) – ZDE. V tomto článku se tedy podrobněji podíváme na výpočetní techniku pro hromadné zpracování dat, kterou KS dodávaly na československý trh, včetně kompletního servisního a technického zajištění.

Bohužel se mi nepodařilo dohledat (zatím) nic relevantního z 50. let minulého století. Narazil jsem zatím jen na zmínku, že studenti chodili do učení, které se specializovalo pro potřeby a účely podniku KS. Mezi takové obory patřily např. mechanik a elektrotechnik.

Období 60. let

Na první dochované zmínky o činnosti KS jsem narazil až v 60. letech, jedná se např. o fragmenty informací ze Sympozia o samočinném počítači Minsk 2/22, části sborníků, seminářů a odborných článků.  Především se ale jednalo o informace o počítačích ODRA a MINSK, které KS dodávaly na československý trh a snažily se být gestorem a vyjednavačem s výrobci těchto počítačů. Narazil jsem rovněž na zmínku o Výzkumném výpočtovém středisku KS (VVS KS), které řešilo řadu výzkumných projektů. Narazil jsem např. na projekt aplikace snímačů děrnopáskových čtecích zařízení a pětiprvkového kódování CCIT-2. Tento kód byl totiž nevýhodný pro zpracování již zakódovaných informací na samočinných počítačích a pro přenos dat. Návrhem VVS KS byla aplikace pětiprvkového bezpečnostního kódu B5, na který bylo potřeba vytvořit rozdílné čtecí programy.

Počítače MINSK

V roce 1964 dovezl podnik KS do Československa prvních 5 počítačů MINSK 22. Do konce roku 1967 jich bylo plánováno dovést 45 kusů. KS se zaměřovaly na to, aby vytěžily co možná nejlepší ekonomické výhody ze skutečnosti, že mají pod sebou několik desítek uživatelů (podniků), kteří mají počítač stejného typu. To přinášelo především možnost zajištění rozumné dělby práce všech etap činností, spojených v budování výpočetních středisek.

KS se snažily o budování centrálního servisu a skladu náhradních dílů. Přibližně okolo roku 1966 se z tohoto důvodu dojednávalo uzavření servisní smlouvy na elektronické samočinné počítače MINSK 2, MINSK 22 s výrobcem. K tomu byl budován značkový klub uživatelů počítačů MINSK. Smyslem tohoto klubu byla především podpora a výpomoc při technických poruchách, ověřování a výměna programů, a sdílení uživatelských zkušeností. Cílem KS bylo zajistit co možná nejlepší komplexní služby.

Dále jsem narazil na zajímavou informaci z roku 1965, kde Státní komise pro techniku po dohodě se Státní plánovací komisí a Ministerstvem zahraničního obchodu uvolnila z Fondu pro vědu a techniku podniku KS částku 2,6 mil. Kčs na dovoz přídavných zařízení k počítačům MINSK 22 z kapitalistických zemí. Jednalo se o děrovače děrných pásek Facit PE 1500 a dálnopis Siemens T100.

Počítačů MINSK bylo v Československu v letech 1962 až 1974 instalováno celkem 70 kusů. Staly se nejrozšířenějším typem počítačů v Československu v té době.

počítače MINSK v ČSSR v letech 1962 až 1974
MINSK-1 1 ks
MINSK-22 asi 58 ks
MINSK-32 15 ks

Pro pořizování vstupních dat k počítačům MINSK se zpočátku využívaly děrné pásky. Podnik si ale uvědomoval, že v této oblasti jsou na trhu značné mezery, nebylo  totiž moc kvalitních a spolehlivých děrnopáskových strojů. Z těch spolehlivých, které se snažily KS dodávat na trh, to byly např. Ascota 117L, Soemtron 527 / 528 a Consul 1552.

Počítače ODRA

V roce 1964 navázala pobočka KS v Hradci Králové kontakt s polským podnikem ELWRO ve Wroclavi, který začal vyrábět počítač ODRA 1003. Tento počítač byl určený pro vědeckotechnické výpočty a v ČSSR byl velice kladně vnímán. ELWRO v letech 1964 až 1972 dodal na trh celkem 7 typů počítačů. V roce 1972 dokonce oslavil 500 vyrobených kusů. V roce 1974 už plánoval vyrobit 100 počítačů ročně a ještě k tomu ve spolupráci se SSSR vyvíjel počítač EC 1030 řady JSEP.

KS dodaly na československý trh do konce roku 1974 celkem 55 počítačů ODRA, což bylo přibližně 10% celkové produkce. Tyto počítače se staly druhým nejrozšířenějším typem počítačů v Československu.

počítače ODRA v ČSSR v letech 1962 až 1974
ODRA 1003 a 1013 24 počítačů
ODRA 1103 8 počítačů
ODRA 1204 16 počítačů
ODRA 1304 7 počítačů

V roce 1973 ELWRO uvedlo na trh novou generaci počítačů z řady ODRA 1300 – ODRA 1305 a ODRA 1325 (vylepšená verze Odry 1305 pro více I/O zařízení), které byly softwarově a hardwarově kompatibilní s počítači Odra 1304. KS rovněž plánovaly dovoz do Československa. Jubilejním padesátým dovezeným počítačem se ale stal ODRA 1204, který byl dodán pro ČSAD Košice.

Výhoda těchto počítačů byla v tom, že byly dodávané se základními programy a vyšším programovacím jazykem MOST. Také byla k dispozici bohatá knihovna programů od firmy ICL řady 1900 (řada sálových počítačů společnosti International Computers and Tabulators (ICT) z 60. a 70. let minulého století). Řada 1900 byla pozoruhodná tím, že byla jednou z mála neamerických konkurentů IBM System/360, která se těšila velkému úspěchu na evropském a britském trhu.

Oblastní závod KS v Hradci Králové vybudoval centrální technickou a servisní základnu pro dovážené počítače z ELWRO. Ve spolupráci s podnikem PZO KOVO také vybudoval sklad náhradních dílů. Díky dobré organizaci a kvalitní práci techniků bylo toto centrum velice pozitivně přijímáno. KS v Hradci Králové vybudoval také servisní výpočtové středisko, ve kterém se veškeré počítače před dodáním zákazníkovi nejprve testovaly. V případě havárií nebo v nenadálých případech mohli zákazníci využít strojový čas tohoto centra. V rámci komplexnosti se zde budoval klub ODRA, který sdružoval uživatele těchto počítačů. Tito uživatelé mohli sdílet zkušenosti, informace z provozu, programování i servisu. V rámci tohoto klubu probíhala mezinárodní sympozia.

Jak už jsem zmínil výše, tak KS okolo roku 1974 začaly na československý trh dodávat také počítače EC 1030 (kompatibilní s IBM System/360.) řady JSEP, v Polsku označované jako JS EMC (Jednolity System Elektronicznych Maszyn Cyfrowych) z podniku ELWRO. Programové vybavení počítačů ODRA a EC 1030 mezi sebou nebylo kompatibilní. Proto se ELWRO snažil zajistit co možná nejplynulejší přechod programů z počítačů řady ODRA na počítače řady RIAD (původní název JSEP). Podnik se snažil vytvořit převodník a emulátor.

Období od 70. let v KS

V 70. letech se už KS orientovaly především na počítače v řadách SMEP a JSEP, které nahrazovaly počítače typu MINSK a ODRA, nebo speciálně dovezených počítačů ze kapitalistických zemí. V závěru roku 1969 získal podnik KS statut koordinátora NOTO. Program NOTO zabezpečovaly národní podniky Kancelářské stroje, Datasystém (slovenská obdoba KS) a Ústředí pro výpočetní techniku Tesla n.p. (ÚVT Tesla). Realizace se zaměřovala na počítače JSEP a SMEP. Cílem NOTO bylo zajištovat bezporuchový provoz, organizaci při budování výpočetních center, tvorbu metodik, technických servisů, školení a vystupování na konferencích. 

Vedle výše uvedených počítačů, dodával podnik zákazníkům československé počítače řady ADT, které se vyráběly v letech 1973 až 1990 v ZPA Trutnov a později v ZPA Čakovice.

Počítače SMEP/JSEP provozované na pobočkách KS

typ rok řada pobočka
EC 1040 1975 JSEP Kancelářské stroje Brno 
EC 1021 1977 JSEP Kancelářské stroje Plzeň
EC 1025 1981 JSEP Kancelářské stroje Praha 
SM 4-20 1981 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
SM 4-20 1981 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
EC 1025 1982 JSEP Kancelářské stroje Brno 
EC 1026 1982 JSEP Kancelářské stroje Teplice 
SM 4-20 1982 SMEP Kancelářské stroje Brno 
SM 4-20 1982 SMEP Kancelářské stroje Praha 
SM 4-20 1982 SMEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1025 1983 JSEP Kancelářské stroje Ostrava 
EC 1026 1983 JSEP Kancelářské stroje Teplice 
SM 4-20 1983 SMEP Kancelářské stroje Hradec Králové 
SM 4-20 1983 SMEP Kancelářské stroje Praha 
SM 4-20 1983 SMEP Kancelářské stroje Teplice 
SM 50/40 1983 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
SM 50/40 1983 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
SM 50/40 1983 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
SM 50/40 1983 SMEP Kancelářské stroje Praha 
SM 50/40 1983 SMEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1025 1984 JSEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1026 1984 JSEP Kancelářské stroje Brno 
EC 1027 1984 JSEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1045 1984 JSEP Kancelářské stroje Praha 
SM 50/50 1984 SMEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1027 1986 JSEP Kancelářské stroje Teplice 
SM 52/11M 1986 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 
SM 52/11 1986 SMEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1027 1987 JSEP Kancelářské stroje Plzeň 
EC 1027 1987 JSEP Kancelářské stroje Teplice 
SM 52/11M 1987 SMEP Kancelářské stroje Ostrava
SM 52/12 1987 SMEP Kancelářské stroje Praha 
EC 1027 1988 JSEP Kancelářské stroje Praha 
SM 16-22 1988 SMEP Kancelářské stroje Tábor 
SM 52/11M 1988 SMEP Kancelářské stroje Ostrava 

Období 80. let

Začátkem 80. let minulého století (1. ledna 1981) byl podnik KS začleněn do koncernu ZAVT (Závody automatizační a výpočetní techniky) a změnil název na Koncernová účelová organizace Kancelářské stroje. Více o koncernu ZAVT si můžete přečíst ZDE. Začátkem roku 1989 se koncern ZAVT rozdělil a KS byly zrušeny ke dni 31. března 1989 bez likvidace. Na tento podnik ale přímo navazoval nový subjekt – státní podnik Kancelářské stroje o. p. (obchodní podnik).

Ze školení v KS, reprodukce fotografie z katalogu Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991, Kancelářské stroje o.p.

V centrále KS v Praze bylo velké obchodní oddělení. To koordinovalo a spolupracovalo s jednotlivými pobočkami KS po celé republice. Řešilo se od samotných vykládek, vybalení, přejímek, zahořování, instalací softwaru až po odvoz a instalaci u zákazníků. Po dodávce strojů dále podniky platily paušální platby za tzv. „komplexní technickou péči“. Technici jezdili přibližně každé 3 měsíce na pravidelnou profylaxi strojů, ať už byly v chodu nebo byly zrovna někde uskladněny. Byla to v podstatě taková preventivní STK v terénu, mimo havarijní opravy. Tyto paušální platby vynášely KS neskutečné příjmy za každé čtvrtletí. Pro představu, když měl podnik 5 strojů, mohly se tyto čtvrtletní paušální poplatky vyšplhat až na 16 000 Kčs, což byl v té době už opravdu velký „balík“ peněz. No a takových výrobních podniků, dolů, elektráren, chemiček aj. bylo po ČSR mnoho.

Technici z jednotlivých poboček museli často jezdit na školení do zahraničí. Jezdilo se na školení především do Německé demokratické republiky (NDR), Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR), Velké Británie (na počítadla bankovek a mincí De La Rue a Dakon) a do Japonska, když se v ČSSR etabloval Sharp s revoluční Xerox reprografií. Lektoři v zahraničí učili techniky instalovat, obsluhovat, opravovat a diagnostikovat jejich stroje. Např. německý Robotron chrlil na trh spoustu různých modelů, jejich produkce byla oproti té naší v ČSSR obrovská. Proto se hodně jezdilo právě do NDR. Také mohli technici a inženýři jezdit přes pobočky ČVTS (Československá vědecko-technická společnost) na výstavy CeBit do Německa. Všem pracovníkům, kteří jezdili za nějakým účelem do zahraničí, se vyplácely tuzexové poukázky (Bony). Ten, kdo jel do ciziny a neutratil „diety“, mohl část vrátit a Živnobanka Praha mu zpětně vyplatila „Bony“.

Za zmínku také stojí organizace MON (Mezinárodní organizace novinářů). Novináři z MON totiž jezdili do kapitalistické ciziny, kde za pomoci ČVTS získávali od různých firem (např. ICL, Plessey, Philips, Siemens, TFK aj…) integrované obvody. Ty pak pašovali k nám do ČSSR.

Jak uvádí jeden z pamětníků, „Na dílnách jsme měli nainstalovaný cracknutý Orcad z USA. Na něm jsme dělali návrhy oboustranných plošných spojů, především pro sebe. Hodně nás totiž v té době bavily vysílačky a satelitní technika v Ku-Band pásmu (tehdy ještě analog).“ Jiný pamětník zase uvádí, že pobočka KS Plzeň měla po městě několik pracovišť, především to byly laboratoře na vývoj a servis magnetofonů nebo velkých pulzních zdrojů do sálových počítačů. Pamětník z KS Karlovy Vary zase uvádí, že počítače Robotron byla „výjimečná“ pastva pro pobočku KS Karlovy Vary. Místní ředitel, pan Karpíšek, si totiž hlídal, aby jim je nevyfoukly třeba pobočky KS Teplice, Liberec, Praha… Pobočka KS v Karlových Varech se orientovala především na východoněmeckou výpočetní techniku, Zbrojovku Brno a Teslu Bratislava. Robotrony je docela živily a byl zde velký „manšaft“, jak uvádí. Také zde hodně spolupracovali s bulharskou Sofia/Silistra, maďarským EMG a MOM nebo polským ELWRO. Později navázali spolupráci ještě se společnostmi NCR, Sharp, OCÉ a Kodak (v reprografii).

Tvorba softwaru

V centrále KS v Praze bylo v objektu na Radlické ulici velké oddělení programátorů, které zabíralo skoro celé jedno patro. KS vyvíjely a dodávaly aplikace na míru zákazníkům. Hlavně účetnictví, sklady a mzdy, jejichž součástí byly také pravidelné aktualizace.

Dále KS „tvořily“ vlastní operační systém KS-DOS. Jednalo se o kopii MS-DOS verze 3.0. Otázkou je, kde KS získaly zdroje. Jednou z možností byl údajně německý VEB Robotron, kde se snažili o tvorbu klonů operačních systémů CP/M a MS-DOS. Ostatně kopírování a vydávání pod vlastním názvem dělala většina podniků v RVHP. Stačilo změnit hlavičky a bylo víceméně hotovo. Při rozhovorech mi dokonce jeden z pamětníků  mezi řečí vyprávěl, jak převážel z Vídně zdrojové kódy operačního systému DOS-RV (Diskovaja operativnaja sistema realnovo vremeni) pro počítače řady SMEP na děrné pásce. DOS-RV byl klon operačního systému RSX-11 z počítačů DEC PDP-11. Pamětník vtipně poznamenal, že se upravovaly hlavičky a texty. Při tvorbě DOS-RV v jedné z testovacích kompilací jej spustili, udělali nějaké kroky v systému a místo popisku DOS-RV vypsali RSX-11 (zapomněli opravit popisky). Tak se kód upravil a zkompiloval a pak už to bylo v pořádku.

Počítačové systémy dodávané KS v druhé polovině 80. let

Odvětví dodávané výpočetní techniky si můžeme rozdělit na směry – počítače 8bitové, 16bitové a 32bitové (nejednalo se o osobní počítače) a na pořizovače dat / psací stroje. Kromě počítačů MINSK a ODRA se mi snad podařilo zachytit dodávanou techniku z konce 80. let, kterou KS dodávaly na trh. Jednalo se hlavně o počítače řady JSEP / SMEP.

Výpočetní systémy JSEP

V programu JSEP dodával podnik KS celou řadu počítačů spolu se servisní smlouvou na údržbu a podporu. Rovněž dodával široké spektrum školení pracovníků a technické obsluhy. Jednalo se především o počítače EC 1027 tuzemské výroby, pracující pod operačním systémem DOS-4 (ani jeden z operačních systémů JSEP nemá nic společného s operačním systémem MS-DOS). Dále to byly počítače EC 1033, EC 1045, EC 1036 nebo EC 1046 ze SSSR a EC 1055 M z NDR. Ty byly dodávány se základním softwarem v operačním systému OS. Alternativně si mohl zákazník vybrat operační systém DOS-4.

Jeden z pamětníků například uvedl, že opavská pobočka Kancelářských strojů dodávala do místní Počernické a organizační služby (PORS) řadu počítačů, nejen z programu JSEP. Co se týče minipočítačů SMEP, jednalo se o modely SMEP SM4-20 a SMEP 52-11. Počítače byly propojené skrze terminálovou síť.

Minipočítače řady ADT 4000

Používaly se v různých odvětvích, především jako řídící počítače v řadě provozů, dopravě, energetice (např. jaderná elektrárna), nemocnicích, školství, výzkumných centrech, atd. KS pro minipočítače ADT 4500 (řady SMEP) prováděly školení pro práci s počítačovou grafikou.

Detail souřadnicového zapisovače minipočítače ADT 4500, reprodukce fotografie z katalogu Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991, Kancelářské stroje o.p.

Část počítačů a komponent, které koncem 80. let KS dodávaly v rámci programu JSEP

V celé své historii KS dodávaly celou řadu počítačů a jejich komponent, koncem 80. let to byly:

  • EC 1027 (střediskový počítač řady JSEP-R3 tvořené víceprocesorovými systémy vyráběný v ZPA Čakovice ČSSR, operační systém DOS 4/EC)
  • EC 1045 (JSEP-R2, SSSR a PLR, kompatibilní s IBM-370)
  • EC 1046 (JSEP-R2, SSSR, kompatibilní s IBM-370)
  • EC 5004 – magnetické páskové jednotky EC-5004
  • EC 5066 M
  • EC 5067
  • EC 5067.02
  • EC 5074
  • EC 5075
  • EC 5525.03 M
  • EC 5566
  • EC 5612 M
  • EC 5667
  • EC 6019 M
  • EC 6112
  • EC 7010
  • EC 7033 DW 3/401
  • EC 7036
  • EC 7039
  • EC 7077 M
  • EC 7181
  • EC 7903
  • EC 7907
  • EC 7920-01
  • EC 7920-11
  • EC 7921-01
  • EC 7922-01
  • EC 7927-01
  • EC 7934-01
  • EC 7934-02
  • EC ZM 3441
  • DIGIPOS
  • EC 8403
Tisící dodaný počítač JSEP EC-1027, reprodukce fotografie z katalogu Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991, Kancelářské stroje o.p.

Výpočetní systémy SMEP

8bitové mikropočítače SMEP

Osmibitové systémy SMEP tvořily řadu mikropočítačových výrobků, které pracovaly na základě systémové sběrnice (též označované jako sběrnice 1-41). Tyto počítače vycházely z architektury podobné systémům od americké firmy Intel. Patřil zde minipočítač vycházející ze stavebnice SM-50/40. Tyto mikropočítačové systémy stavěly na osmibitovém mikroprocesoru MHB 8080. Za vývojem a tvorbou těchto mikropočítačů stal Výzkumný Ústav Výpočtovej Techniky (VUVT Žilina).

SM 50/40:

  • vývojový systém MYS II
  • distribuovaný systém pro řízení výrobních procesů: SM-53/10
  • terminálová stanice s klávesnicí a (semi)grafickým displejem: SM-50/40
  • system pro zpracování textu: PP 01 / SM-6915 (ARITMA TEXT 01.Ml)

Robotron 1715

Dalším dodávaným 8bitovým počítačem byl mikropočítač Robotron 1715. Ten byl navržen v NDR a vyráběl ho podnik VEB v divizi Robotron-Büromaschinenwerk Sömmerda od roku 1985.

Jelikož máme tento počítač ve sbírce, tak si o něm můžete podrobněji přečíst ZDE.

16bitové počítače SMEP

Jak už bylo zmíněno výše, šestnáctibitové systémy SMEP tvořila řada minipočítačů a mikropočítačů vycházející z počítačů firmy DEC. Tyto počítače byly vyvíjeny ve státním podniku Výzkumný ústav výpočetnej techniky (VUVT) Žilina a vyráběny ve státním podniku Závody výpočetní techniky (ZVT) Banská Bystrica (závod Námestovo). Služby související s odbytem, servisem, školením, tvorbou aplikačního programového vybavení atd. zajišťoval pro oblast SR podnik Datasystém, pro oblast ČR Kancelářské stroje o.p.

  • minipočítače SM-3/20
  • minipočítače SM-4/20
  • minipočítače SM-52/11
  • minipočítače SM-52/11.M1
  • terminálové stanice SM-50/50
  • mikropočítače SM-50/50
  • mikropočítače SM-50/50.M1 (SM-1622)
  • minipočítače SM-3/10 a SM-4/10 (dovoz ze SSSR)
  • minipočítače 1-100 a 1-102F (dovoz z RSR)
  • minipočítače SM 1420 (dovoz ze SSSR).

32bitové minipočítače SMEP

32bitové minipočítače SMEP navazovaly na 16bitové minipočítače SMEP. V Československu se výzkumem a tvorbou v rámci státního úkolu SEP 111-1 (rozepsané na období 1983-86) ujal opět podnik VUVT Žilina.

  • minipočítače SM-52/12
Pohled na terminal CM-7202.M2 (vpředu) a minipočítač SM-52/12 v pozadí, reprodukce fotografie z katalogu Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991, Kancelářské stroje o.p.

Pro počítače SMEP se využívaly především operační systémy

  • FOBOS – jednouživatelský operační systém
  • DOS RY
  • DIAMS
  • DOS KP
  • VOS
  • DEM OS 32

Zařízení pro centralizovaný i decentralizovaný sběr a přípravu dat

Než bylo možné s informacemi nakládat, bylo potřeba je připravit. Takto předzpracovaná data se dále musela dopravit k samotnému počítači ke zpracování. V 60. a 70. letech se data dodávala většinou ke zpracování textově nebo předzpracována na děrných páskách. Operátorka předzpracovala data z dodaných podkladů nebo se využívalo nějaké systémové řešení pro zpracování textu, např. v PORS Opava to byl koncem 70. let systém Laser One a později Laser Two od americké firmy OBM (Optical Bussines Machines) z americké Floridy. V 80. letech se přenos řešil ve většině případů skrze lokální terminálové sítě propojené k středním počítačům řady JSEP, ADT nebo SMEP. Pracovník podniku předzpracoval data a poslal přes modem přímo na zpracování do výpočtového centra.

KS dodávané stroje propojovaly skrze lokální terminálové sítě za účelem sběru a přenosu dat do výkonných sálových počítačů. Kromě instalace navíc školily základní principy dálkového přenosu dat, způsoby zabezpečení, spojení pro dálkový přenos dat přes přenosová zařízení (měniče, modemy, koncentrátory) v systémech JSEP.

KS pro přípravu a předzpracování dat v 70. letech nabízely např. ADDO-X, v 80. letech pak stroje Consul 2711, 2712, 2713 a 2714. Kromě dodávky KS nabízely opět školení, kde se operátor učil, jak převést vstup na počítačová data, jak provádět kontrolu a opravu dat, způsob programování a spoustu dalších věcíi. Školení strojů 2713 a 2714 probíhalo v emulátorech na systém CONSUL.

Další informace o Consul 2711, 2712, 2713 a 2714 se dočtete také na webu https://consul.odkaznik.cz

Elektronické psací stroje

  • FACIT 9402 – základní psací stroj.
  • FACIT 9411 –hlavní předností těchto strojů je vnitřní paměť a především využití funkce EDIT, umožňující změny a opravy textů a po provedených úpravách jejich výpis se zarovnaným pravým okrajem podle předem určeného formátu. Tím zajišťuje stroj dokonalou úpravu tisku v nejkratším čase. Přestože se jedná o psací stroj, poskytuje uživateli funkce shodné s velkými textovými systémy.
  • ROBOTRON S 6130 – uměl editovat a ukládat na magnetofonové kazety.
  • IBM (KS 4876) – montovaný z dovezených komponentů firmy IBM. Uměl editovat text a spoustu dalších funkcí.

Starší stroje, které se v 60. letech dodávaly pro pořizování a zpracování dat (např. k počítačům MINSK)

  • Ascota 117 L – sčítací stroj, vybavený 12-ti místními počitadly. Bylo možné ho propojit s elektronickým děrovačem děrné pásky. Využíval se především pro děrování na osmistopé pásky. KS se snažily o úpravu na využívání s pětistopou páskou.
  • Soemtron 527 / 528 – elektronický psací stroj, který měl vstup a výstup na děrnou pásku. Model 528 navíc umožnoval připojení dvou snímačů a děrovačů děrné pásky. Proto byl vhodnější k propojení s počítačem.
  • Consul 1552 – elektronický psací stroj československé výroby ze Zbrojovky Brno, který měl vstupy a výstupy na děrnou pásku. Uměl pořizovat data na všechny druhy pásek od pětistopých po osmistopé.

Pokladní kasy

KS dodávaly do obchodních prodejen řadu mechanických nebo elektronických pokladen. Přesný typ mechanických pokladen jsem zatím nedohledal. Jen zmínku, že se jednalo o kasy z NDR s postranní klikou (možná ANKER-WERKE AG).

Z těch elektronických to byly kasy Elka 80 / 81. Elka 81 byla na trh uvedena už v roce 1979. Vyráběl je bulharský podnik Silistra. Elka 81 stavěla na rodině procesorů CM 600 (jednalo se o Bulharský klon 8bitového procesoru Motorola MC 6800) a byla schopná uchovat informace v paměti až 720 hodin po vypnutí.

Závěr

Z výše popsaných počítačů a zařízení máme aktuálně pouze část osmibitového počítače Robotron 1715. Pokud víte o někom, kdo by případně měl zajímavé komponenty nebo fragmenty, ozvěte se nám.

V příštím dílu se podíváme na osobní počítače řady IBM XT/AT kompatibilní, které koncem 80. let minulého století začaly KS dodávat na československý trh.

Moc děkuji lidem, kteří mi při psaní pomáhali. Především pak Petr Skovajsa, Tomáš Matuška, Josef Jurák, Ivo Wandrol, Petra Skoumalová, Milan L.

Použité zdroje

ADT (počítač) [online]. Wikipedie.org, 2018. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ADT_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D)
Computer Models Database [online]. epocalc, 2017. Dostupné z: http://www.epocalc.net/php/liste_models.php
DOBIÁŠ, O. Historie programování a VT u nás: 1966 / sympozium Minsk – obchodně technické služby k zajišťování dodávek počítačů [online]. Kancelářské stroje Praha, 1966. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/index.php/m-virtualni-sbirky-tm-v-brne/virtualni-doplneni-expozice-vt/expozice-minsk-22/sympozium-minsk-1966/4457-1966-sympozium-minsk-obchodne-technicke-sluzby-k-zajistovani-dodavek-pocitacu
Historie programování a VT u nás: číslicové počítače do roku 1989 [online]. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/index.php/b-pocitace-a-dalsi-technika/cislicove-pocitace-do-roku-1989/mensi-dovozy-z-rvhp
KONČULA, Peter. Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2006. Dostupné z: http://studentka.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=7630&P_soubor=%2Fstudent%2Findex.php%3Fcat%3D6%26cat2%3D%26akce%3Dprehled%26subakce%3D%26detail%3D1%26url_back%3Dindex.php%253Fakce%253Dprehled%2526cat%253D6%2526od%253D%2526asc%253D1%2526subakce%253D1%2526ptyp%253D%2526razeni%253Dkat%26id%3D1660
PARTYK, Petr. Historie programování a VT u nás: 1977/5-6 – Počítače řady M-4030 pro uživatele v Československu [online]. ÚVT Tesla. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/index.php/m-virtualni-sbirky-tm-v-brne/dataservis-zpravodaj-uvt-tesla/dataservis-uvtt-1974-1978/1977-5-6/4858-1977-5-6-pocitace-rady-m-4030-pro-uzivatele-v-ceskoslovensku
Pokladní kasa Elka 81 [online]. Dostupné z: https://amuseum.bg/katalog/elka-81-kasa
Systém Malých Elektronických Počítačov /SMEP/ v Československu: I. Rodina Personálnych Počítačov SMEPPP 01 až PP 06 [online]. Dostupné z: http://www.vuvt-zilina.sk/kk-smepIIIpp01-06.pdf
Systém Malých Elektronických Počítačov /SMEP/ v Československu.: F. Rodina 16 bitových mikro amini počítačov so Spoločnou zber-nicou SMEP III [online]. Dostupné z: http://www.vuvt-zilina.sk/kf-smepIII16bit.pdf
TIŠNOVSKÝ, Pavel. Modely řady IBM System/360 a počítače ЕС [online]. root.cz, 2009. Dostupné z: https://www.root.cz/clanky/modely-rady-ibm-system-360-a-pocitace-1045-1057
TOMEK, Ing,. Historie programování a VT u nás: 1966 / sympozium Minsk – vývoj snímače FS 1500 a kódy 5-stopé děrné pásky [online]. Kancelářské stroje Praha, 1966. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/index.php/m-virtualni-sbirky-tm-v-brne/virtualni-doplneni-expozice-vt/expozice-minsk-22/sympozium-minsk-1966/4461-1966-sympozium-minsk-vyvoj-snimace-fs-1500-a-kody-5-stope-derne-pasky
Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991. Praha: Kancelářské stroje o.p. Institut pro výchovu v řízeni a informatice, 1990.
Z prehistorie o přenosu zpráv [online]. Ministerstvo obrany. Dostupné z: http://www.100sv.army.cz/historie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *